Kolik tě stojí poplatky za 40 let spoření na důchod?

Přibližně 1,56 milionu korun. O tolik méně může za 40 let zbýt při roční nákladovosti 2 % než při 0,4 %, když každý měsíc odkládáš stejných 2 000 Kč. Poplatky totiž neberou jen samotné peníze - berou i to, co by se z nich v dalších letech zhodnotilo.

Všechno i s výpočty a zdroji.

Proč malé procento dělá velký rozdíl

Průběžný poplatek se strhává z celého zůstatku, a to každý rok. Co jednou odejde na nákladech, už se dál nezhodnocuje - ani příští rok, ani za dvacet let. Proto rozdíl v konečné částce roste mnohem rychleji než součet samotných zaplacených poplatků.

Ilustrace: dvě rostliny v květináčích, z jedné někdo průběžně odstřihává lístky a je menší.

Modelový příklad: pět nákladovostí, všechno ostatní stejné

  • Na začátku máš 0 Kč.
  • Na konci každého měsíce vložíš 2 000 Kč, celkem za 40 let 960 000 Kč.
  • Modelový výnos před náklady je 7 % ročně a ve všech scénářích stejný.
  • Mění se jen roční nákladovost, která je po celou dobu konstantní.

Jak počítáme: čistý roční růst je (1 + 7 %) × (1 - nákladovost), měsíčně jeho dvanáctá odmocnina. Každý měsíc se nejdřív zhodnotí dosavadní zůstatek a potom přibude vklad. Inflaci, daně, státní příspěvek ani příspěvek zaměstnavatele vynecháváme, aby byl vidět samotný vliv nákladů. Částky jsou nominální.

Zůstatek po 40 letech podle modelové roční nákladovosti
Modelová roční nákladovostZůstatek po 40 letech
0,3 %4 545 680 Kč
0,4 %4 421 064 Kč
0,5 %4 300 175 Kč
1,5 %3 272 703 Kč
2,0 %2 863 916 Kč
Vlastní výpočet, zaokrouhleno na celé koruny.
Zůstatek po 40 letech (vloženo 960 000 Kč)

Mezi nákladovostí 0,4 % a 2 % je rozdíl 1 557 148 Kč. To je víc, než kolik za celých 40 let vložíš. Jde o rozdíl konečných zůstatků, ne o součet zaplacených poplatků: velká část rozdílu je ušlé zhodnocení - výnos, který peníze odešlé na nákladech už nemohly vydělat.

Procenta v tabulce jsou modelové roční nákladovosti, ne sazby konkrétního penzijka, fondu nebo ETF. Výnos 7 % je zvolený jen pro výpočet a není to prognóza.

Co model ukazuje a co ne

Model drží všechno stejné a mění jen náklady. Ukazuje tedy, jak velkou roli náklady hrají při jinak stejných podmínkách. Neříká, který skutečný produkt je pro tebe výhodnější. Skutečné produkty se liší i rizikem, složením investic, dostupností peněz, státním příspěvkem, příspěvkem zaměstnavatele a daňovými výhodami - a ty mohou rozdíl v nákladech zmenšit, ale i zvětšit.

Jaké náklady existují

  • Průběžné náklady fondu - TER (Total Expense Ratio, celková nákladovost): kolik procent majetku fondu ročně padne na jeho správu a provoz. Strhává se z majetku fondu, takže ho na výpisu jako platbu neuvidíš.
  • Odměna ze zhodnocení (výkonnostní poplatek): podíl na zisku nad stanovenou hranici. U penzijních fondů je to zákonem omezená úplata za zhodnocení; v letech bez nárůstu nad dosavadní maximum se neplatí.
  • Jednorázové a transakční náklady: vstupní a výstupní poplatky, poplatky za nákup a prodej, měnová konverze. Česká národní banka radí zjistit si před investováním všechny poplatky, které mohou být účtovány - i ty, které nejsou na první pohled vidět.

Co porovnat u skutečné smlouvy

  • TER (Total Expense Ratio) - průběžná roční nákladovost konkrétního fondu.
  • Dokument s klíčovými informacemi (KID) - vedle průběžných nákladů v něm najdeš rozpis transakčních a dalších nákladů a jejich dopad v čase.
  • Sazebník poskytovatele nebo platformy - vstupní poplatky, vedení účtu, nákup a prodej, převody.
  • Měnová konverze, pokud investice nakupuješ v cizí měně.
  • Odměna poradce, pokud ji platíš zvlášť.
  • Jak jsou náklady započítané ve zveřejněném výnosu. Výnos fondu bývá uváděný už po odečtení poplatků fondu - stejný náklad proto počítej jen jednou.

DIP není samostatný fond, ale režim, ve kterém můžeš držet různé investice - fondy, ETF, akcie, dluhopisy nebo vklady. Jeho celkové náklady proto závisejí na podkladové investici, na poskytovateli a na službě, kterou máš sjednanou.

Jak jsou nastavené poplatky v DPS

U doplňkového penzijního spoření si penzijní společnost bere z majetku fondu dvě úplaty. Úplata za obhospodařování (správu majetku) je procento z průměrné roční hodnoty fondu. Úplata za zhodnocení je podíl z nárůstu hodnoty penzijní jednotky nad dosavadní nejvyšší průměrnou roční hodnotu - v letech bez takového nárůstu se neplatí. Zákon stanoví jejich maxima:

Zákonná maxima úplat v penzijním spoření
FondÚplata za obhospodařování (max.)Úplata za zhodnocení (max.)
Povinný konzervativní fond0,4 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu fondu10 % z přírůstku hodnoty jednotky nad dosavadní maximum
Ostatní účastnické fondy1 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu fondu15 % z přírůstku hodnoty jednotky nad dosavadní maximum
Alternativní účastnický fond2,5 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu fondu25 % z přírůstku hodnoty jednotky nad dosavadní maximum
Transformovaný fond (penzijní připojištění)0,8 % z průměrné roční bilanční sumy10 % ze zisku vymezeného zákonem
Zákon č. 427/2011 Sb., § 60, § 108b a § 192, znění účinné od 1. 8. 2026.

Procenta se vztahují k různým základům, takže je nejde prostě sečíst - „1 % a 15 %“ neznamená roční nákladovost 16 % ani 1,15 %. Do úplaty za obhospodařování se navíc započítávají i náklady fondů, do kterých účastnický fond sám investuje.

Konkrétní příklad: ČSOB dynamický účastnický fond si podle dokumentu s klíčovými informacemi z 2. 3. 2026 účtuje 1 % z průměrné roční hodnoty vlastního kapitálu a 15 % za zhodnocení. Jeho zveřejněná historická výkonnost je spočítaná už po odečtení obou úplat.

Co si z toho vzít

  • Při 40letém horizontu rozhoduje i desetina procenta ročně.
  • Porovnávej celkové náklady, včetně těch, které jsou schované uvnitř fondu.
  • Náklady jsou jen jedna položka. Vedle nich zvaž riziko, složení investic, dostupnost peněz, příspěvky státu a zaměstnavatele a daňové výhody.

Zdroje

← Zpět na článkyVyzkoušet kalkulačku